Jan Werich. Taky o srandě a fanatismu. Jan Werich, Osobnosti, Vzory českých osobností.

Jan Werich v pohádce "Byl jednou jeden král"

SRANDA. Když jsem se bavil s dětmi, tak jsem vypravoval legraci-srandu a pak od odhalovatele zločinu jsem dostal anonym, jenž kritizoval mou srandu.


Ano připouštím že sranda je sprosté slovo. Jen mi tak nejde do hlavy, odkud se dověděl, že je to sprosté slovo. Asi je slyšel jako dítě, od učitele nebo rodičů, nebo se pohyboval v takové společnosti kde jej užívali. Ale přece sranda patří do českého jazyka, je to vlastně vyšší druh legrace.

Jinak bez lidí by ani nebyla sranda nebo humor. A pokud někdo slyší v tomhle slovu sprostotu, tak on je vlastně nečistej, on je sprostej, protože on má sprosté myšlenky. Já prohlašuji na svou čest že jsem jej použil v legraci a proto sranda vyjadřuje legraci v jiném pojetí. A tak túdlajs, nebylo to sprosté slovo ale anonym je sprostej, jako Čupera co chlastal. Julinka jeho žena velice trpěla, když jej musela oprašovat a zvedat ze země, Takhle i jinak uvažoval děda u Kameného přívozu. A taky uvažoval o strachu. Lidi mají strach někdy ze všeho. Ale jsou lidi co se nebojí. A nebojí se ani čertů. A chtěli by se naučit bát, jako třeba Franta.

Franta se nebál nikdy i když kamna zaúpěla čoudem,a objevil se sám čert smějící se jako blázen. A Franta se i tak nebál. A zmlátil celou hospodu, po lebkách jim půllitry tříštil a jak Franta dal čertu tři facky a osvobodil prokletého. A tak si uvažoval ze strany na stranu, jen tak aby se neřeklo. Jak tak uvažoval-tedy děda a tak mu přišli na rozum anekdoty. Děda rád vypravoval anekdoty, nebojte se nebudu opakovat anekdoty dědy, můžete si je vyslechnout na deskách. Tedy ne na deskách ze šalungu, ale na gramofonových. Děda toho navykládal, protože rád se smál. A taky říkal- Vždycky bylo, je, a já se domnívám, že i bude, na světě víc lidí hloupých a nevzdělaných, než chytrých a vzdělaných, i když chytrost a vzdělanost nejsou na sobě přímo závislé.

 Já znám mnoho vzdělaných hlupáků. Pokud je někdo hloupej, tak se tak asi narodil, nemohl to dostat jako nemoc.

 I když existuje jako nemoc, třeba fanatismus, ten lidi dostanou, protože nejdřív dostanou strach a pokud se jej nedokážou zbavit - neznají ani morální hodnoty pak proto, dovoluje hlupákům zlým blbcům, nečestným a špatným zbabělcům zbavovat se pocitu méněcennosti. Přitom méněcennosti, která je zasloužená a které se nikdy nezbaví.

No a jako fanatik se nenarodil, ale mohl se narodit jako blb, pak se tedy mohl stát i fanatikem. No pak další blbové mu dopřejí sluchu.

A pak řvou po náměstích, mávají s vlajkama, zvedají ruce nad hlavu a dělají politiku. A blbci je poslouchají a dokonce je i volí, to jsou voli - vůl je kastrovaný samec tura domácího - Bos primigenius, což se vyskytuje i v neutrálním, nepejorativním smyslu.


Zdroj: Angelina Janete Werich


Vybraný příspěvek

Jan Werich. Psáno podle korespondence z šuplíku...Od Angelina Janete Werich. Paměť je výsadou blbých. Chytrý nemá čas si pamatovat. Chytrý musí vymýšlet.

Jan Werich Stránka č. 143.....A pořád něco........ Jo pořád něco se děje kolem levicovosti dědy, i když ten byl spíš pro lidi jako pro l...

Oblíbené příspěvky

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...