Antonín Dvořák Humoresque

Antonín Dvořák (en.wikipedia.org)
Antonín Leopold Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) byl jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a je světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem vůbec.
Jeho symfonické opusy patří ke světové špičce a jsou obvyklou součástí všech významnějších přehlídek symfonické hudby. Síla jeho melodické invence uchvacuje dodnes odborníky i laiky a brala dech i skladatelovým současníkům. Narodil se a vyrůstal v Nelahozevsi blízko Kralup nad Vltavou a Veltrus nedaleko od Prahy (severním směrem). Jeho otec František byl řezníkem, hostinským a také hráčem na citeru. Otec původně pro syna rovněž plánoval práci řezníka. V letech 1853–1856 mladý Antonín pobýval ve Zlonicích, kde se ho ujal místní učitel a varhaník Antonín Liehmann, který odhalil jeho mimořádný hudební talent (hrál na housle, klavír, varhany).

V šestnácti letech tedy Dvořák odešel do Prahy studovat varhanickou školu. Zároveň hrál na violu v orchestru Prozatímního divadla pod vedením Bedřicha Smetany. (podle cs.wikipediea.org)
-
Czech composer of late Romantic music, who employed the idioms of the folk music of Moravia and his native Bohemia. Dvořák’s own style is sometimes called "romantic-classicist synthesis". His works include symphonic, choral and chamber music, concerti, operas and many of other orchestral and vocal-instrumental pieces.

His best-known works include his New World Symphony, the Slavonic Dances, the Symphonic Variations, "American" String Quartet, Piano Quintet No 2, the opera Rusalka, Cello Concerto in B minor and choral works Stabat Mater, Requiem and Te Deum. Today, he is considered to be one of the most important composers from the Romantic period.
Tóny houslí se blíží lidskému hlasu
AEQUAT OMNES CINIS, IMPARES NASCIMUR, PARES MORIMUR (Seneca Mladší, Listy Luciliovi) Všechny srovnává smrt: nerovni se rodíme, rovni umíráme.

 K tomu je článek a video Dvorak Requiem mass op. 89, Requiem Aeternam part 1 zde.


Vážná hudba
Od barokní éry housle byly jedny nejdůležitější všech nástrojů v klasické hudbě, pro několik důvodů. Tón houslí vystupuje nad jinými nástroji, je to vhodné pro linku hraní melodie. V rukách silného hráče, housle jsou extrémně hbité, a moci vykonat rychlé a těžké sledy poznámek.
Housle jsou také považovány za velmi výrazný nástroj, který je často cítěn přiblížit se lidskému hlasu. Toto může být kvůli možnosti vibrato a nepatrných výrazných úprav hřiště a zabarvení. Mnoho vedoucích skladatelů přispělo k houslovému koncertu a houslím repertoáry sonáty.
Housle tvoří velkou část orchestru, a jsou obvykle rozdělen do dvou sekcí, známý jak první a druhé housle. Skladatelé často postoupí melodii prvním houslím, zatímco druhé housle hrají harmonii, vzory doprovodu nebo melodii oktáva nižší než první housle. Smyčcové kvarteto podobně má role pro nejprve a druhé housle, stejně jako část violy a basový nástroj, takový jako čelo nebo, zřídka, bas.
Děti se učí housle často používat nepatrné tříděné housle, 3/4, 1/2, 1/4, 1/8, 1/10, a 1/16. Občas, dokonce 1/32 tříděný nástroj je používán.
Délka těla (ne včetně krku) ' full-size ' nebo 4/4 housle jsou asi 14 se posunuje (35 cm) nebo menší v některých modelech 17. století. 3/4 housle jsou 13 se posunuje (33 cm), a 1/2 velikost je 12 se posunuje (30 cm). Viola velikost je specifikována jako délka těla v sune se spíše než nepatrné velikosti. ' Full-size ' průměry violy 16 se posunuje (40 cm).
Když určuje velikost houslí vhodnou pro dítě, obecné pravidlo má mít dítě použít nástroj proti krku a dosahu vnější minulost konec rolování. Někteří učitelé cítí, že studenti mohou zabývat se velikostí jestliže oni jsou schopní sáhnout kolem konce svitku a vidí špičky prstů, zatímco jiní doporučí menší velikosti jak bezpečnější, preferring mít rolování postrádat zápěstí studenta. (translation Google)

Oblíbené příspěvky