 |
| Mustafa Kemal Atatürk (wikipedia.de) |
I v islámském prostředí lze zavést moderní poměry. Bohužel se dnes Turecko vrací adorací islámu nazpět.
Tvůrce moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk vyhnal ze země sultána Mehmeta VI. Po sultánově odchodu převzal sultánův synovec Abdul Mešid titul chálify, čímž se stal duchovním vůdcem sunnitských muslimů.
Mustafa Kemal si dovolil neuvěřitelnou věc a vyhostil ze země i Abdula Mešida. Všichni muslimové byli tímto činem pobouřeni a jejich nenávist ještě podporovali hodžové, vesničtí duchovní. Mustafa Kemal se ale nezalekl a radikální změny pokračovaly. Zakázal mužům nosit tradiční fezy a nakázal nahradit je klobouky se širokou krempou.
I to byl pro věřící tvrdý zásah do života. Muslim totiž žije tak, aby ho mohl Bůh kdykoliv vidět. Evropský klobouk s krempou považovali muslimové za neuctivý k Bohu, jelikož krempa zastiňuje tvář a skrývá ji před Bohem.
Mustafa Kemal dával najevo své opovržení islámem i veřejně, když prohlásil, že: „islám je dobrý nanejvýš pro změkčilé Araby, nikoli však pro Turky, kteří jsou dobyvatelé a muži“ nebo také: „Islám, tato absurdní teologie nemorálního beduína, je mršinou, která otravuje naše životy.“. Jednalo se o zcela neslýchané a urážlivé výpady proti pravidlům muslimského života, který se řídil islámem a právem šaría.
Korán a šaría určovaly do té doby pravidla pro všechny oblasti života a provázely muslima od narození až do hrobu. Reformy Mustafa Kemala samozřejmě neučinily z Turků ateisty, ale duchovní činitelé postupně ztráceli vliv na veřejný život a politiku.
Mustafa Kemal Atatürk vyhlásil také nový rodinný zákon, v němž prohlásil, že žena patří jen sama sobě a není majetkem svého muže, jak tomu až dosud bylo. Má stejná práva jako muž a muž může nadále mít jen jednu manželku. Pro ženy byl zrušen příkaz nosit šátek (jeho nošení bylo původně zakázáno, později byl zákaz zmírněn). Dodnes tento zákaz platí na universitách a pro státní úředníky při výkonu jejich povolání. Bylo doporučeno nosit západní šaty, především pak získaly ženy volební právo stejně jako muži.
Mustafa Kemal si dovolil neuvěřitelnou věc a vyhostil ze země i Abdula Mešida. Všichni muslimové byli tímto činem pobouřeni a jejich nenávist ještě podporovali hodžové, vesničtí duchovní. Mustafa Kemal se ale nezalekl a radikální změny pokračovaly. Zakázal mužům nosit tradiční fezy a nakázal nahradit je klobouky se širokou krempou.
I to byl pro věřící tvrdý zásah do života. Muslim totiž žije tak, aby ho mohl Bůh kdykoliv vidět. Evropský klobouk s krempou považovali muslimové za neuctivý k Bohu, jelikož krempa zastiňuje tvář a skrývá ji před Bohem.
Mustafa Kemal dával najevo své opovržení islámem i veřejně, když prohlásil, že: „islám je dobrý nanejvýš pro změkčilé Araby, nikoli však pro Turky, kteří jsou dobyvatelé a muži“ nebo také: „Islám, tato absurdní teologie nemorálního beduína, je mršinou, která otravuje naše životy.“. Jednalo se o zcela neslýchané a urážlivé výpady proti pravidlům muslimského života, který se řídil islámem a právem šaría.
Korán a šaría určovaly do té doby pravidla pro všechny oblasti života a provázely muslima od narození až do hrobu. Reformy Mustafa Kemala samozřejmě neučinily z Turků ateisty, ale duchovní činitelé postupně ztráceli vliv na veřejný život a politiku.
Mustafa Kemal Atatürk vyhlásil také nový rodinný zákon, v němž prohlásil, že žena patří jen sama sobě a není majetkem svého muže, jak tomu až dosud bylo. Má stejná práva jako muž a muž může nadále mít jen jednu manželku. Pro ženy byl zrušen příkaz nosit šátek (jeho nošení bylo původně zakázáno, později byl zákaz zmírněn). Dodnes tento zákaz platí na universitách a pro státní úředníky při výkonu jejich povolání. Bylo doporučeno nosit západní šaty, především pak získaly ženy volební právo stejně jako muži.
Zdroj: sociální sítě
