Herečka Alena Vránová jako Pyšná princezna naplnila srdce klasické pohádky

PYŠNÁ PRINCEZNA

PYŠNÁ PRINCEZNA

Herečka Alena Vránová se narodila 30. července 1932 v Praze, v roce 1953 absolvovala pražskou DAMU. V letech 1953-55 hrála v Benešově, od 1955 v pražském Divadle ABC, s nímž přešla v roce 1962 do Městských divadel pražských, kde působila do roku 1992. Vynikajících úspěchů dosáhla na komorní scéně pražského Divadla Ungelt.
Spolupracuje s rozhlasem, dabingem a televizí (Klícka, Jasnovidec, Vlak dětství a naděje). Natočila téměř tři desítky filmů (Pyšná princezna, Hudba z Marsu, Hrátky s čertem, Sny na neděli, Svatá hříšnice, Sólo pro starou dámu, Causa králík, naposled Díky za každé nové ráno).
V pohádce Pyšná princezna, kterou režíroval fenomenální režisér Bořivoj Zeman, hráli hlavní dvojici, prince a princeznu, VLADIMÍR RÁŽ a ALENA VRÁNOVÁ.
V době natáčení jim bylo devětadvacet a dvacet let a že se později stali manžely, pro Alenu Vránovou to bylo manželství druhé, jejím prvním mužem byl Pavel Kohout. „Vladimír byl pro mě jako zjevení. Byl to velice pohledný muž s obrovským charismatem. Úplně jsem mu propadla. Zpočátku jsme sice hráli příběh Krasomily a Miroslava, ale pak naše vzájemné city vzplály a my jsme do té pohádky vložili kus opravdické lásky,“ prozrazuje herečka. Ze vztahu s Vladimírem Rážem se narodila dcera MARKÉTA, ale jen co odrostla dětským střevíčkům, vrhl se Ráž do náruče mladší ženy...
„Jakmile ta pohádka spatřila světlo světa, tak se na ní snesla strašná kritika. Tehdy se fandilo natáčení budovatelských filmů, takže nám ani nedovolili natáčet na barevný materiál, prý by ho bylo škoda. Doba tehdy přála ideologicky zaměřeným filmům plným dělníků na poli a tvrdé práce. A najednou tu byl něžný příběh plný lásky. To zkrátka nešlo,“ vzpomíná Vránová.
Přesto si pohádka svou cestičku do srdcí diváků spolehlivě vyšlapala, protože jí po jejím uvedení shlédlo neuvěřitelných deset a půl milionu diváků. Dnes už je klasikou, která nesmí ve vysílání chybět během žádných vánočních svátků.

Ve starší, přesto stále ještě dobře vypadající paní, byste dnes už jen těžko hledali stopy po mladistvém pelu zpupně krásné princezny Krasomily, která chtěla zavázat střevíček v jedné z nejúspěšnějších českých pohádek, Pyšná princezna (1952). Po pětapadesáti letech po uvedení do kin je představitelka hlavní role, herečka Alena Vránová (75) stále vitální a herecky činná. Nebrzdí jí ani fakt, že už je zasloužilou prababičkou.
Herečka však kvůli své životní roli musela vypít pořádně hořký kalich. Princeznu Krasomilu jí dala sežrat nejenom škola, kde tehdy studovala, ale i její manžel, spisovatel Pavel Kohout.

„Tehdy jsem studovala AMU, jenže profesoři ve mě příliš perspektivní materiál neviděli. Vadilo jim, že jsem si dovolila během studií natáčet filmy. Bylo mi dokonce řečeno, že do dalšího ročníku mě už nepustí. Mohla jsem dostudovat jenom kvůli náhodě, že v inkriminované době zápisu do vyššího ročníku byla tehdejší rektorka Půlpánová na přátelské návštěvě v Moskvě.“

Svého manžela, zapáleného a vlivného funkcionáře Pavla Kohouta si brala z velké lásky nedlouho před natáčením Pyšné princezny. Datum svatby byl stanoven podle narození Stalina. Vyklubal se z něj však despota, kterému vadilo, že se jeho žena líčí a nosí vysoké podpatky. V době jejich největších hádek jí vstoupil do života pohádkový princ Miroslav alias herec Vladimír Ráž.
„Vladimír byl pro mě jako zjevení. Byl to velice pohledný muž s obrovským charisma. Potrpěl si také na vybrané chování, kterého se mi doma s manželem nedostávalo. Úplně jsem mu propadla. Zpočátku jsme sice hráli příběh Krasomily a Miroslava, ale pak naše vzájemné city vzplály a my jsme do té pohádky vložili kus opravdické lásky,“ prozrazuje herečka.
Když se Kohout o jejich mileneckém vztahu dozvěděl, ztropil velký skandál. Veškerý svůj vztek a nenávist vložil do divadelní hry Dobrá píseň, která se hrála na jevištích celé republiky. Příběh byl o tom, že kdo je schopný zradit lásku, je schopný zradit i vlast. Neváhal také označit svou nevěrnou ženu jako předlohu hry. Ve své době byla Kohoutova pomsta velice nebezpečná, protože politické procesy běžely naplno. „Lidé mě začali odsuzovat a filmaři se mě začali bát. Najednou o mě neměl nikdo zájem. Měla jsem velké štěstí, že jsem si mohla zahrát alespoň v divadle. Dostala jsem od života takovou nakládačku, že jsem se z ní vlastně nikdy nevzpamatovala. Musela jsem si kolem sebe vybudovat neproniknutelné hradby, jinak bych psychicky zkolabovala. Díky tomu jsem přišla i o mnoho hereckých příležitostí,“ říká stále ještě s hořkostí v hlase.

Zdroj: rozhlas.cz        Celá pohádka (video) o pyšné princezně je na webu  POHÁDKA! Klikněte a je to doma!

Vybraný příspěvek

Jan Werich. Psáno podle korespondence z šuplíku...Od Angelina Janete Werich. Paměť je výsadou blbých. Chytrý nemá čas si pamatovat. Chytrý musí vymýšlet.

Jan Werich Stránka č. 143.....A pořád něco........ Jo pořád něco se děje kolem levicovosti dědy, i když ten byl spíš pro lidi jako pro l...

Oblíbené příspěvky

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...